Nedávný článek publikovaný v Harvard Business Review přichází s poněkud povrchním závěrem: Milí a laskaví muži nepracují tak dobře jako ti s opačnými vlastnostmi. Autorka článku, Miriam Gensowski, profesorka ekonomie na Kodaňské univerzitě, popisuje studii, kterou letos zveřejnila v časopise Labor Economics. Gensowski analyzovala výsledky studie, která sledovala skupinu přibližně 1 500 osob s vysokým IQ od dětství až do stáří (od 20. do 90. let 20. století). Konkrétně se zaměřila na vazby mezi dětskou osobností, celoživotnímy příjmy a vzděláním, aby zjistila, které vlastnosti ovlivňují profesionální úspěchy u mužů a žen, a kdy.
Výsledky ukázaly, že vlídnější, tj. milejší a přátelštější muži vydělávají výrazně méně než ostatní. Tento závěr se však obvykle nevztahuje na mladé pracovníky, jelikož účinky jsou viditelné až po dosažení 30 let. Nejzřetelnější jsou pak mezi 40 a 60 lety věku. Gensowski uvádí, že muži, kteří jsou mezi prvními 20 % v žebříčku přátelskosti, vydělají během svého života o 270 000 dolarů méně než průměrný pracující muž. Dva další aspekty, na které výzkum poukazuje, jsou extroverze a svědomitost, respektive spořádanost a pracovitost. Muži, u nichž jsou tyto rysy silně patrné, mají předpoklady pro pobírání vyššího platu. Gensowski píše, že muž, který vykazuje průměrnou míru extroverze, vydělá za svůj život o 600 000 dolarů více než ten, který se nachází mezi spodními 20 % co do míry extroverze.
Gensowski rovněž poznamenává, že efekty osobnosti jsou nejsilnější u vysoce vzdělaných zaměstnanců. Svědomitost, extroverze a nepříliš vysoká vlídnost pak způsobují vůbec největší rozdíly v ohodnocení pracovníků s magisterským nebo doktorským vzděláním, a se vzděláním bakalářským. Je však těžké říci, jaký je vztah mezi ženskými vlastnostmi a jejich příjmy vzhledem k tomu, že studie byla započata v roce 1920, kdy byly pracovní příležitosti pro ženy omezené.
