Jednoznačně se muži považují za nezbytnou součást bytí takového.Každá žena při pomyšlení na nějakého muže buďto vzplane láskou,nebo zahořkne zklamáním.Když se řekne slovo „muž“ ve mně se spojí pocity jako jsou „bezpečí a jistota“.Nelze tady mluvit ve všeobecnosti.Pravděpodobně,si každá žena představí toho svého,či už přítele,partnera,manžela,milence,otce svých dětí.
Pohlédneme teda na muže obecně,z hlediska minulého století a dnešních požadavků.
Muži dříve:
1.jakožto bytost silná,zdatná a odkázaná k práci,byl muž považován za symbol přežití
2.lovec,který měl za úkol postarat se o rodinu,člověk nepřemožitelný
3.nadřazený druh,bez kterého by ženy nebyli nikým
4.v minulých časech,byl muž považován za hlavu všeho potřebného k jakémukoliv fungování
5.nikdy si nepotřeboval dokazovat mužnost,sílu,odvahu-to vše z něho přirozeně vyzařovalo
6.patřila mu všechna hrdost,rozum a čest
Být mužem znamenalo kdysi mnohem více,než doposud,protože dnes se mužství jen těžko hledá s vážností.Věřím,že to souvisí s dominantností a půvabem dnešních žen,které jsou nesvázané a více sebevědomé,než v minulosti.Dříve,muž ženu brzdil,zato teď u žen muži často klesají.
Kým je teda dnešní muž?Je ještě mužem?A dovolí mu žena ním vůbec být?
Tak nějak se nám role z dřívějších časů prohodili.Často se setkáváme s poslušností mužů vůči ženám,se závislosti muže na samotné ženě.Dnes je spousta nepraktických mužů naprosto nevědomých o základních věcech potřebných k přežití.Muž ztratil svoje slovo a žena se chopila situace.Pročje dnešní muž tolik závislý a odkázaný na existenci ženy?A nebylo tomu tak vždycky?Jakoby ženy našli svůj hlas a muži se jednoduše nechali vést.Je to tím,že se jim líbí více hýčkání,péče a převzetí odpovědnosti,která jich doposud tížila?Kdo ví.Dnes je muž většinou „samec“,jakmile si ho klofne ženská,Bůh mu pomáhej,ona vezme vše do vlastních rukou.Jedno je jisté.Jsou dva druhy mužů:
Jedni na to odpoví „Bohužel…“ a ti druzí „Bohudík…“.